Jsi můj dáreček...

"Ty jsi můj dáreček," oslovuje něžně novopečená maminka v porodnici své miminko a po tvářích se jí koulejí slzičky štěstí. Skoro nikdo - kromě její nejbližší rodiny - netuší, že novorozeně je skutečně dáreček. Že to není jen slovní hříčka a milé oslovení děťátka, ale bez "velkého dárku" by se miminko vůbec nenarodilo. Maminka musela celé měsíce čekat na vstřícnost ženy, která se rozhodla darovat své pohlavní buňky. Obě ženy se sice neznají, ale čerstvá maminka na "svou neznámou" určitě nikdy nezapomene. Bez ní by nemohla držet v ruce své štěstíčko...

Ano, existuje řada žen, které darováním oocytů pomáhají. Řadě mladých žen tak umožní mít svou vlastní rodinu. Stále více neplodných párů je totiž odkázáno na darování vajíček.Tyto ženy musí pak celé měsíce a často i roky čekat na vstřícnost jiných žen, které se rozhodnou své pohlavní buňky darovat.

Ono to totiž není jen tak. Obě – jak dárkyně, tak příjemkyně – si musí odpovědět na spoustu otázek, podstoupit četná vyšetření, vyrovnat se s řadou etických problémů, psychických vlivů a reakcí okolí. Možná si řeknete, že kdo tuto otázku nemusel řešit osobně, nemůže problematiku dárcovství vajíček nikdy pochopit či se dokonce rozhodnout stát se dárkyní.

Ano, je to velmi citlivá otázka, ale jsem přesvědčena o tom, že pokud se bude o problematice darování oocytů mluvit dostatečně nahlas, najde se spousta žen, které se rozhodnou párům, jež jsou na jejich vstřícnost odkázáni, pomoci.

Proto také vznikly stránky Dárkyně.cz. Jejich hlavním cílem je nabídnout maximum fundovaných informací o darování oocytů a o problémech, se kterými se dárkyně i příjemkyně vajíček potýkají. A v neposlední řadě aktivně dárkyně vyhledávat a zprostředkovávat kontakt mezi dárkyněmi a příjemkyněmi.

Věřím, že tím alespoň trochu pomohu některým ženám v jejich dlouhé a klikaté cestě za miminkem. 

Martina